BUM BUM BUM

Když po letech, kdy se hudbě vůbec nevěnoval ve prospěch svérázného "fyzického básnictví", sestavil brněnský zpěvák a skladatel Petr Váša novou kapelu, zprvu svoje publikum trochu šokoval: v triu, kde Vášu doplnil kytarista Petr Zavadil a basista Tomáš Fröhlich, nezbylo místo pro bubeníka.

Sehranost obou instrumentalistů (kterou propilovali už ve své předchozí štaci v Plutu Pavla Fajta) byla ale tak dokonalá a organismus celého tria tak prorostlý, že postupem času snad nikoho ani ve snu nenapadlo, že by téhle kapele něco scházelo.

A to byla zřejmě ta pravá chvíle pro Vášův další radikální krok, přijít s něčím novým přesně ve chvíli, kdy to nikdo nečeká, a natočit nové album - s bubeníkem. Je jím Aleš Pilgr z brněnské alternativní kapely Květy.

A aby překvapením nebyl konec, album s všeříkajícím názvem Bum Bum Bum nepřináší nový materiál, postavený přímo pro novou sestavu, nýbrž jakousi "revizi" toho nejlepšího či nejznámějšího ze staršího repertoáru, zachyceného už na čtyřech předchozích albech.

Na sympatické bláznivosti Těch syčáků účast bicích ani v nejmenším neslevuje, posílení rytmu sice možná zdůrazňuje rockovou podstatu projevu kapely i tam, kde se dříve více "experimentovalo" (markantní příklad je třeba populární částečně autobiografický Rock´n´Roll), je ale zjevné, že tak drobný střípek, jakým bicí právě v tomto kontextu jsou, nemůže podstatu "divné hudby" Těch syčáků změnit. Už proto, že tím nejvýraznějším na celé kapele je samozřejmě Vášův zpěv a celkový projev.

Kredity alba uvádějí ovšem i další jména. Hosté obohatili některé písně sice jen v detailech, ale o to vítanějších - dechová minisekce (saxofon, trombón) zejména probarvila píseň Věšák, rakouský houslista Christoph Pajer si v Hadích nohách vystřihl part skoro ve stylu klasika swingových houslí Stéphana Grappelliho.

Album Bum Bum Bum více než kterékoli předchozí album Těch syčáků stvrzuje fakt, na který se možná trochu zapomíná: ačkoli je Petr Váša celoživotně zaškatulkován v alternativním okruhu, má velmi kladný vztah k rockové klasice.

Ten prezentoval na začátku 90. let v čele "coverbandu" Ananas Beat a nyní jej osvědčuje i na poli Těch syčáků, kteří jsou - s bicími a dalšími hosty dvojnásob - vlastně velmi chytrými, nikoli prvoplánovými variacemi na klasické rockové styly. Někdy sice s parodickým rozměrem, vždy ale láskyplnými.

Ty syčáci: Bum Bum Bum
Indies Happy Trails, čas 58:09
Hodnocení iDNES.cz: 80 %

Zdroj: https://www.idnes.cz/kultura/hudba/i-s-bicimi-jsou-to-porad-ty-sycaci.A080325_160829_hudba_ob