Ach ty plachty, kde je mám? (1998) - představení s písněmi za spoluúčasti Pavlíny Vojtové a Jiřího Weinbergera, v roce 1996 vydalo nakladatelství Odpoledne & Dopoledne stejnojmennou knihu s ilustracemi Barbary Šalamounové, kniha byla vybrána téhož roku na výstavu Nejkrásnější kniha v Památníku písemnictví, v roce 1998 vyšlo stejnojmenné CD.
Zpěvník plný písniček, obrázků a básní s tématikou lodě, plachy a voda. Každá písnička je doplněná vtipným textem, klavírním doprovodem a akordovými značkami.
Tvůrčím principem autorovy druhé sbírky, Ach ty plachty, kde je mám? (1996), rozčleněné do sedmi oddílů a uzavřené básní - postscriptem, je rovněž nonsens a absolutní jazyková hra, projevující se dokonalým využitím rýmových potencí, obrazovou originalitou, motivickou inovací, překvapivými pointami a zvýrazněnou intertextualitou, respektující mentalitu dětského adresáta. Typickým výtvorem této poetiky je báseň Leze leze Tereza, v níž se objevuje i kalambúrní, tzv. roztržený rým