Recenze? Česká kapela by měla tento měsíc vyhrát bodování? Která? Tato! Proč? Protože Brant Rock je po dlouhé době album z domácí produkce, které mě nutilo podupávat, kývat hlavou a vyvolalo ve mně neblahé emoce, když mi do kanclu vstoupil šéf a já je musel ztišit. To jsou kvality, které rozhodují. Jo, pak ještě jedna důležitá věc. Ačkoli se deska tváří jako klasická hitovková dojnice pro hudební byznys (tři hity na začátku, pak už jen vata), drží se statečně do konce. Žadoní o pozornost, kope, škrábe, ale... dospěle. Ragga luvin se tak úplně nekoná, spíš Depeche Mode a indie kytarovka. Změna vydavatele prospěla a já jdu hledat ty kousky hole, kterou jsem nad 100° C zlomil při minulém počinu, abych je slepil dohromady. Ecson Waldes předvedl pacifikaci bouřlivého narcisismu, která zaslouží obdiv. Přes nápady, přítomné v množství větším než pro osobní potřebu, se člověk neztratí. Má průvodce po specifických náladách, na které doma příliš zvyklý není. No, uvidíme, jestli to fanynky zbaštěj‘.

4/5

Peter Sládeček