Antologie CD 2 - Dolňácko I

Pokusem o reflexi současné podoby lidového muzicírování ve velkých i menších moravských folklórních regionech je čtyřalbový reprezentativní výběr kapel a zpěváků, jež výrazně přispívají k zachování autentické podoby hudebních tradic svého regionu.

Jednotlivé díly čtyřalbové kompilace jsou doplněny legendou a bookletem s nástinem hudební historie konkrétního regionu, jeho nejvýznamnějších hudebních těles, muzikantských a zpěváckých osobností. Každé album je zabaleno v samostatném papírovém digipacku s 28 stránkovým bookletem a je také možné každé z alb zakoupit samostatně.

Druhé z alb čtyřdiskové edice Antologie moravské lidové hudby se věnuje první části moravského regionu Dolňácka.

Z Dolňácka se tato nahrávka věnuje Uherskobrodsku, Strání a Kopanici, Uherskohradišťsku a Veselsku. Druhé album obsahuje třicet nahrávek od současných významných nositelů místní folklórní tradice jako jsou CM Jaroslava Čecha, CM Stanislava Gabriela, Hradišťan, CM Radošov, CM Olšava, CM Kunovjan a řady dalších interpretů. V dvaceti osmi stránkovém bookletu alba má každý z interpretů vlastní medailonek (v češtině i v angličtině).  

Z průvodního slova Heleny Bretfeldové, které najdete na albu, vybíráme:  „Donedávna se tento region (společně s Horňáckem, Podlužím a Hanáckým Slováckem) označoval jako Moravské Slovensko; za posledních sto let se vžilo pojmenování Moravské Slovácko pro celou jihovýchodní Moravu a Dolňácko pro územní celek složený z údolí podél dolního toku řeky Moravy od Napajedel (kde sousedí s Valašskem) směrem na jih až k Hodonínu a dál přes Lanžhot až po soutok Dyje s Moravou (tzv. Dyjský trojúhelník, kde se dotýká i hranice Moravy, Dolního Rakouska a Slovenska) a přilehlé podhůří Chřibů, přes Kyjov až k Hustopečím. Chřiby, resp. Jejich část Buchlovské hory, oddělují oblast od severu, východní hranice je vymezena obloukem Bílých Karpat s dominantními vrcholy Javořinou a Lopeníkem. Patří k nejdéle osídleným územím českého státu – zde se rozkládala Velkomoravská říše, sem směřovala cyrilometodějská mise, tudy procházela Jantarová stezka…

… Geneze dolňácké lidové hudby je podobná té na Horňácku, její kontinuita se poněkud liší: i zde byla základem gajdošská muzika – ne ovšem osamělý zpěvák doprovázející se na svůj nástroj, nýbrž gajdošská dvojka: housle a gajdy (dudy). Zpívali střídavě, mnohem později ve dvojhlase – hudec (houslista) hrál melodickou linku, gajdoš ji zdobil tzv. ciframi. I na Dolňácko postupně pronikal přes uherskou (slovenskou) hranici cimbál a klarinet. I tu vznikaly hudecké i cimbálové kapely, výjimkou nebyl ani štrajch (kapela tvořená smyčci společně s tzv. plechy, tedy dechovými nástroji – např. skláři ve Strání). Na přelomu 19. a 20. století se na Dolňácku (s výjimkou některých oddělených oblastí) vytrácelo dodržování zvykoslovných obyčejů; útlum zaznamenala i s tím spojená lidová hudebnost. K oživení došlo ve 30. letech minulého století (prostřednictvím tzv. Slováckých krúžků) a pak po druhé světové válce: nastalo hromadné zakládání národopisných souborů, pozdější základny státem protežovaného folklorismu…

… Uherskobrodsko (dříve označované též jako Záhoří) přiléhá na severu k Valašsku a Luhačovskému Zálesí, na západě k Uheskohradišťsku; charakter muziky je slovácky zpěvný;  z hudebního hlediska jsou významné města Uherský Brod, Vlčnov a Nivnice, dále obce Bánov, Komňa, Suchá Loz a další. Specifickou podoblastí je  Strání s obcemi Strání, Březová a Korytná. Na východním úbočí Bílých Karpat jsou lokalizovány (Moravské) Kopanice, jazykově i v melodice a rytmice místních lidových písní výrazně modifikované blízkostí Slovenských Kopanic; tvoří je obce Starý Hrozenkov, Vápenice, Žitková, Vyškovac a Lopeník. Typickým tancem pro celé Uherskobrodsko je sedlácká, která se liší podle jednotlivých subregionů: v Uherském Brodě se hraje a tančí brodská sedlcká, v Korytné korytňanský, v Bystřici pod Lopeníkem našská, ve Strání straňanská sedlácká; na Kopanicích je slovenský vliv patrný v četnosti čardášů, ve Strání se dochovaly a zpívají četné balady i mnohohlasé a-capellové trávnice. Na celém Uherskobrodsku je udržovaná silná tradice fašankových (masopustních) obchůzek majících charakter lidové slavnosti, veselice; přímo ve Strání se podařilo rekonstruovat a dodnes udržet podobu obřadního obchůzkového tance Pod šable, který se v rámci obchůzky tančí i v jiných obcích.
Uherskohradišťsko (a přilehlé Veselsko) sousedí kromě Brodska s Horňáckem, což připomíná jednak obliba táhlic a četnost balad v místních písňových sběrech i v repertoáru tamějších muzik. Typickým párovým tancem je rovněž obdoba horňácké sedlácké – (hradišťská) sedlcká; podobně jako na Horňácku se jednotlivé nápěvy sedlckých řadí do písňových sad. Výraznými zdroji písní jsou místní části Uherského Hradiště a jeho bezprostřední okolí – kupř. Derfle (dnes Sady), Staré Město u Uherského Hradiště,  Uherský Ostroh, Blatnice a Bílovice; dalším cenným zdrojem jsou obce Pomoraví - Babice, Spytihněv, Kudlovice, Huštěnovice, Jalubí, a oblast mezi Buchlovicemi a Moravským Pískem – mj. Vážany, Nedakonice a Polešovice.

Písně:

01. Bajeryš - Mazurka - Polka (taneční sada–instrumentální)
housle prim Lubomír Málek, hraje cimbálová muzika Olšava, CD Kytice z Uherskobrodska

02. Maršovský stárek (tanec sedlcký z Uherského Brodu)
hraje Cimbálová muzika Olšava, sólo zpěv Hynek Sušil, CD Kytice z Uherskobrodska

03. Nivnico, Nivnico (milostná z Uherskobrodska)
hraje Cimbálová muzika Olšava, housle prim a sólo zpěv Lubomír Málek, CD Kytice z Uherskobrodska

04. V tom Újezdci - Ej nepoložil - Udeřilo tři čtvrtě (brodské sedlcké)
hraje Cimbálová muzika Olšava, zpívají Lubomír, Taťjána a Jitka Málkovi, CD Dívča z Javoriny

05. Hrajte mně, husličky - Nad vodú fták (z Uherskobrodska)
hraje Cimbálová muzika Olšava, zpívá Lubomír Málek, CD Lubomír Málek a CM Olšava: Hrajte mně, husličky

06. V tem straňanském poli - Co to vtáča jarabáča - Taký sem lahúčký - Ej, u straňanskej Boží muky - V straňanském hájku
(taneční ze Strání) hraje CM Husličky, housle prim Anna Přikrylová, CD Vlasta Grycová a CM Husličky: Pod Javorinú

07. Lúbí sa ně, lúbí (straňanské sedlácké)
hraje Cimbálová muzika Husličky, sólo zpěv Vlasta Grycová, CD Vlasta Grycová a CM Husličky: Pod Javorinú

08. Už slunéčko zašlo (milostná balada)
hraje Cimbálová muzika Husličky, sólo zpěv Vlasta Grycová), CD Vlasta Grycová a CM Husličky: Pod Javorinú

09. Mamko, mamko (milostná žertovná ze Strání)
hraje CM Husličky, zpívá Vlasta Grycová a dětský sbor muziky, CD Vlasta Grycová a CM Husličky: Pod Javorinú

10. Bože môj - Pojdzem na hríby - Na tem mosce - Odkel že si (hrozenské taneční)
hraje folklorní soubor Kopaničár, housle prim a zpěv sólo Jan Rapant, CD Kopaničár: Okolo Hrozenka

11. Horenka chabová - Bože môj, otec môj (taneční z Kopanic)
hraje CM Olšava, prim Lubomír Málek, zpívá Jan Rapant, CD Hrajte ně,husličky. Z archivu CM Olšava k 50. výročí založení

12. U našeho jezera (milostná z Bystřice pod Lopeníkem)
hraje CM Olšava, zpívá Taťána Málková-Roskovcová, CD Kytice z Uherskobrodska

13. Zahrajce mi husličky (hudecká z Kopanic – instrumentální)
hraje Cimbálová muzika Olšava, housle prim Lubomír Málek, CD Kytice z Uherskobrodska

14. V strážnickéj šerhovni
hraje Hradišťan, zpívá Alice Holubová, CD J. Pavlica a Hradišťan: Live & co se nevešlo

15. Bílovští pacholci (balada z Uherskohradišťska)
hraje Cimbálová muzika Hradišťan, zpívá Věra Domincová, CD CM Hradišťan: Hradišťu, Hradišťu

16. Počkaj šohajíčku – Ej oře, oře (dívčí z Uherského Hradiště)
hraje Cimbálová muzika Hradišťan, zpívá Věra Domincová, CD CM Hradišťan: Hradišťu, Hradišťu

17. Hudecké z Bílovic (instrumentální sada)
hraje Cimbálová muzika Hradišťan, housle prim Jiří Pavlica, CD CM Hradišťan: Hradišťu, Hradišťu

18. Chodí syneček - Dolina, dolina - Měl sem galánečku - Nepůjdu já přes ten háj - Ti bílovští pacholíci
(hradišťské sedlcké) hraje Cimbálová muzika Jaroslava Čecha, zpívá Karel Rajmic, CD Karel Rajmic a CM Jaroslava Čecha

19. Dyž sem já šel přes městečko - Nedaleko do tých vánoc - Košulenka tenká - Všecí ludé, všecí
(hradišťské sedlcké) hraje Cimbálová muzika Jaroslava Čecha, zpívá Miroslav Blaha, CD CM Jaroslava Čecha: Túžení, súžení

20. Dobré zdraví - Na zdraví našeho pána - A já už mosím jít - Proč bysme veselí nebyli (sedlcké)
hraje Cimbálová muzika Jaroslava Čecha, zpívá mužský sbor muziky, CD Karel Rajmic a CM Jaroslava Čecha

21. Na osice lístek vadne (baladická)
hraje sólo cimbál Jan Smutný, zpívá Stanislav Gabriel, CD CM Stanislava Gabriela: Z Uher do Moravy

22. Písně ze Spytinova
hraje Cimbálová muzika Stanislava Gabriela, zpívá Jitka Šuranská, CD CM Stanislava Gabriela: Chodníčky k písni

23. Co sem sa nastál u miléj dveří - U studánky seděla (z Uherskohradišťska)
hraje Cimbálová muzika Stanislava Gabriela, zpívá Jan Gajda, CD CM Stanislava Gabriela: Z Uher do Moravy

24. Ej, u Hradišťa pršalo (popěvek z Kunovic)
hraje Cimbálová muzika Kunovjan, zpívá mužský sbor muziky, CD CM Kunovjan: Ej, u Hradišťa pršalo

25. V tej naší zahrádce (dívčí z Luhačovského Zálesí)
hraje CM Kunovjan, zpívá dívčí duo Dana Janíková a Kamila Semmlerová-Machová, CD Kunovjan

26. Měli ste ňa, měli (svatební z Kunovic)
hraje sólo cimbál Vítězslav Mach, zpívá Kamila Semmlerová-Machová, CD CM Kunovjan: Ej, u Hradišťa pršalo

27. Moja milá zadrímala - Nebudu sa žénit (mládenecké ze Suchova)
hraje Cimbálová muzika Kunovjan, zpívá mužský sbor muziky, CD CM Kunovjan: Ej, u Hradišťa pršalo

28. Náš Janošek nic nerobí (milostná)
hraje CM Radošov z Veselí, housle prim R. Havlíček a P. Světlík, zpěv Veronika Ulmanová, CD CM Radošov: Láska a vojna

29. Páslo dívča husy (milostná)
hraje CM Radošov z Veselí, housle prim Radim Havlíček, zpěv Klára Plaširybová, CD CM Radošov: Láska a vojna

30. Nedívaj sa, milá - Má milá, byla bys - Ja dolina, dolina - Hory, hory - Co to enom pořád máte (štrajch)
hraje CM Radošov z Veselí, housle prim Aleš Smutný, CD CM Radošov: Okolo Moravy. Lidové písně z Veselska